Deník sochaře Ladislava Zívra z let 1943 a 1944, který poutavě přibližuje jeho životní příběhy a události související se vznikem Skupiny 42 i její první uskutečněné výstavy v roce 1943. Autor se také rozepisuje o motivech, které ho přivedly k tvorbě, stručnými komentáři provází průběh práce na jednotlivých dílech. Osobní záznamy jsou věnovány rovněž Jitce Kobrové, budoucí Zívrově manželce. Vzhledem k válečným událostem ve svých zápiscích reflektuje i hmotné nedostatky a vzpomíná na sestru odvlečenou do koncentračního tábora za odbojovou činnost. Texty doplňují kresby, dokumentační fotografie událostí a přátel i kolekce snímků realizovaných plastik ze sledovaného období. V úvodní studii je vlastní Zívrův rukopis zařazen do širšího kontextu a doplněn o další informace.